|
|
Chrámy vědění osiřely: Intervenční úsilí představitelů protektorátní správy o zmírnění následků německé akce vůči českému vysokému školství na podzim roku 1939
Borl, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Diplomová práce se věnuje snaze protektorátní správy vypořádat se s následky německého zákroku ze 17. listopadu 1939, kdy v odvetě za předchozí demonstrace došlo k uzavření českých vysokých škol a zatčení a následné internaci více jak tisícovky jejich studentů v koncentračních táborech v Německu. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Prví pojednává stručně o příčinách, průběhu a bezprostředních následcích německé "Zvláštní akce 17. listopadu 1939." Náplní druhé pak je snaha dosáhnout propuštění a návratu studentů domů, realizovaná prostřednictvím intervenčních zákroků státního prezidenta Háchy a protektorátní vlády u představitelů okupačního režimu, dále zhodnocení jejich taktiky a úspěšnosti při těchto zákrocích. Předmětem další kapitoly je popis a rozebrání problémů, které uzavření vysokých škol doprovázely a s nimiž se byla protektorátní správa též nucena nějakým způsobem vypořádat. Jednalo se zejména o umístění studentů, kteří zůstali na svobodě, jimž však bylo pokračování ve vysokoškolských studiích znemožněno a jež se vláda prostřednictvím otevírání abiturientských kurzů a pomoci při hledání zaměstnání snažila uchránit před nebezpečím nuceného pracovního nasazení v Německu, dále o otázku případného studia na vysokých školách v Německu, promocí absolventů, pensionování vyučujících aj....
|
|
|
Ideologie v diskurzu protektorátního denního tisku
Veselská, Tereza ; Dufek, Ondřej (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce Ideologie v diskurzu protektorátního denního tisku se zabývá ideologickým působením v diskurzu legálně vycházejících dobových deníků České slovo, Lidové noviny a Venkov. Teoretická část se nejprve obrací k dějinnému pozadí státního zřízení Protektorát Čechy a Morava a jeho politickému a společenskému postavení v rámci Velkoněmecké Říše. Po vylíčení demonstrací 28. října 1939 a událostí 17. listopadu téhož roku je představen charakter médií v protektorátním období, zvláštní důraz je kladen na tisk. Dále je objasněn pojem diskurz, jeho původ, význam a dnešní pojetí. Následně je popsána kritická analýza diskurzu, její východiska, cíle a tři hlavní přístupy. Poslední kapitola teoretické přípravy je věnována diskurzivně-historickému přístupu, který byl vyvinut Ruth Wodakovou a jejími kolegy z vídeňské školy. Je nastíněn ideální postup tohoto přístupu a jsou vysvětleny diskurzivní strategie nominace, predikace, argumentace, s jejichž pomocí je následně proveden rozbor čtyř novinových článků v praktické části práce. Po shrnutí textové analýzy je srovnáno ideologické působení okolo událostí 17. listopadu 1939 s kontrolním obdobím před 28. říjnem téhož roku a jsou vyvozeny závěry.
|
|
|
Chrámy vědění osiřely: Intervenční úsilí představitelů protektorátní správy o zmírnění následků německé akce vůči českému vysokému školství na podzim roku 1939
Borl, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Diplomová práce se věnuje snaze protektorátní správy vypořádat se s následky německého zákroku ze 17. listopadu 1939, kdy v odvetě za předchozí demonstrace došlo k uzavření českých vysokých škol a zatčení a následné internaci více jak tisícovky jejich studentů v koncentračních táborech v Německu. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Prví pojednává stručně o příčinách, průběhu a bezprostředních následcích německé "Zvláštní akce 17. listopadu 1939." Náplní druhé pak je snaha dosáhnout propuštění a návratu studentů domů, realizovaná prostřednictvím intervenčních zákroků státního prezidenta Háchy a protektorátní vlády u představitelů okupačního režimu, dále zhodnocení jejich taktiky a úspěšnosti při těchto zákrocích. Předmětem další kapitoly je popis a rozebrání problémů, které uzavření vysokých škol doprovázely a s nimiž se byla protektorátní správa též nucena nějakým způsobem vypořádat. Jednalo se zejména o umístění studentů, kteří zůstali na svobodě, jimž však bylo pokračování ve vysokoškolských studiích znemožněno a jež se vláda prostřednictvím otevírání abiturientských kurzů a pomoci při hledání zaměstnání snažila uchránit před nebezpečím nuceného pracovního nasazení v Německu, dále o otázku případného studia na vysokých školách v Německu, promocí absolventů, pensionování vyučujících aj....
|
|
|
Ideologie v diskurzu protektorátního denního tisku
Veselská, Tereza ; Dufek, Ondřej (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce Ideologie v diskurzu protektorátního denního tisku se zabývá ideologickým působením v diskurzu legálně vycházejících dobových deníků České slovo, Lidové noviny a Venkov. Teoretická část se nejprve obrací k dějinnému pozadí státního zřízení Protektorát Čechy a Morava a jeho politickému a společenskému postavení v rámci Velkoněmecké Říše. Po vylíčení demonstrací 28. října 1939 a událostí 17. listopadu téhož roku je představen charakter médií v protektorátním období, zvláštní důraz je kladen na tisk. Dále je objasněn pojem diskurz, jeho původ, význam a dnešní pojetí. Následně je popsána kritická analýza diskurzu, její východiska, cíle a tři hlavní přístupy. Poslední kapitola teoretické přípravy je věnována diskurzivně-historickému přístupu, který byl vyvinut Ruth Wodakovou a jejími kolegy z vídeňské školy. Je nastíněn ideální postup tohoto přístupu a jsou vysvětleny diskurzivní strategie nominace, predikace, argumentace, s jejichž pomocí je následně proveden rozbor čtyř novinových článků v praktické části práce. Po shrnutí textové analýzy je srovnáno ideologické působení okolo událostí 17. listopadu 1939 s kontrolním obdobím před 28. říjnem téhož roku a jsou vyvozeny závěry.
|
host ::
RSS.